Ještě než propukla dnešní AI horečka a AI od té doby musí být všude a ve všem, používali konstruktéři přístupy jako topologická optimalizace či generativní navrhování. U toho druhého zadáte okrajové podmínky, předpokládaná zatížení a strojové učení vám navrhne celou sadu vyhovujících řešení.
Díly pak sice více vypadaly, jako že vyrostly někde v lese na stromě, než že je zkonstruoval tradiční inženýr, ale o to zajímavější měly tvary a mechanické vlastnosti. A ne náhodou se daly (kvůli tvarové složitosti) vyrobit často jen 3D tiskem.
Z druhé strany se dnes AI agenti probojovávají do CAD aplikací. Vemte si třeba Claude ve Fusion 360 od Autodesku. Mě ale zaujal ještě jeden přístup: Zoo Design Studio od @zoodotdev. Otevřel jsem ho v prohlížeči poprvé, dal mu vcelku jednoduchý prompt, nechal ho dvacet minut pracovat, a na obrázku můžete vidět, co z něj vypadlo.

K hotovému návrhu to má daleko, ale překvapilo mě už samotné pochopení geometrie a funkčnosti. Může to posloužit jako prvotní koncept, základ. Konstruktéři se mohou těšit na další pomocníky pro každodenní práci.