„Hele, ale ty 3D výtisky z plastů nejsou přesné.” Tak jsou, nebo ne?
U běžného 3D tisku ze strun na cívkách pracujeme s „živým” materiálem – s roztavenými termoplasty – a ty se při ochlazování smršťují. Je dobré s tím počítat. Takové PLA, základní materiál tolik oblíbený mezi hobíky, se rozměrově smršťuje třeba jen okolo 0,3 % až 0,5 %, zatímco mnohem odolnější polyamid (jako Nylon 12) může dosahovat smrštění i 2 %. A to jsou na trhu materiály, kde se můžeme dostat i na násobek téhle hodnoty…
Kvůli smrštění a podstatě 3D tisku, který probíhá postupně vrstvu po vrstvě (z nichž každá okamžitě chládne), měříme přesnost spíš v desetinách milimetru, nikoli v mikrometrech.
- Stolní FDM/FFF tiskárny běžně dosahují tolerancí kolem ± 0,5 mm,
- průmyslové kolem ± 0,2 mm,
- SLS/MJF (práškové) přibližně ± 0,3 mm.
Liší se samozřejmě typ od typu, průmyslové se stabilně vyhřívanou komorou mají výrazný náskok. Velkou roli hraje materiál a složitost výtisku.
Příklad: U nejnovějšího UltiMakeru S6 (což je pořád stolní, ale už profesionální dvoumateriálová tiskárna) se výrobce chlubí přesností ±0,15 mm ± 0,15 % jmenovité délky prvku.
Abychom předešli nechtěným deformacím, zvedání výtisků od podložky v rozích apod., výrobci materiálů často do termoplastu přidávají plnivo – nasekaná uhlíková nebo skelná mikrovlákna. Ta zvyšují rozměrovou stabilitu a tuhost, snižují smršťování a usnadňují tisk náročnějších materiálů. Takový nylon s uhlíkovými vlákny (s „karbonem”) je skvělou volbou pro kombinaci přesnosti a tepelné odolnosti. Ale máme ještě odolnější kombinace.
Tip: Pokud potřebujete tisknout z náročnějších materiálů s vyšším sklonem ke smršťování a současně vyžadujete přesnější tolerance, průmyslové 3D tiskárny s řízenou, stabilní teplotou v tiskové komoře jsou tím pravým řešením. Udržují vyrovnané teplotní podmínky, minimalizují vnitřní pnutí a kroucení, vedou k přesnějším dílům, které drží tvar. A ty nejlepší, jako miniFactory Ultra 2, dokážou po skončení tisku výrobek rovnou žíhat (co navíc zvyšuje krystalinitu výtisků z nejnáročnějších materiálů jako PEEK či PEKK).
Tomáš Vít založil projekt ADITIVNI.cz, který pomáhá s analýzou a nasazením aditivní výroby pro výrobní firmy.