Kdepak, tohle není teorie ani stopadesáté osmé „3D tištěné kolo” pro pobavení internetu. Atherton Bikes takhle staví špičková horská kola už roky.
Je dobré přidat hned zkraje, kdo za značkou stojí: Gee, Rachel a Dan Athertonovi. Horská kola nejen navrhují, ale hlavně na nich dlouhodobě závodili a vyhrávali na světové úrovni.
Netisknou celé kolo, ale jen to, co dává smysl
Princip přitom zvolili velmi praktický: netisknou celé kolo, ale jen ty části rámu, kde to dává technicky největší smysl.
Karbonové trubky jsou skvělé tam, kde máte relativně jednoduchý tvar a jasný směr zatížení. Titanové 3D tištěné spojky naopak dávají smysl v uzlech rámu: u hlavového složení, středu, čepů a dalších míst, kde se sbíhají síly z více směrů a kde by klasická výroba znamenala nechtěné kompromisy.
A to je rovnou pointa: Aditivní výroba není o tom, že „vytiskneme všechno”. Jde o to zjistit, kde má tisk přidanou hodnotu, a využít toho.
Co konkrétně za tím je
U Athertonu získali možnost ladit geometrii, velikosti rámů a namáhané uzly bez klasických forem. K tomu 3D tištěný titan Ti6Al4V z prášku, tepelné zpracování, CNC dokončení funkčních ploch, lepené spoje s karbonem a testování na úrovni, která u závodního MTB není zdaleka jen formalitou.
Tohle je přesně ten typ aplikace, který mám na aditivní výrobě nejraději. Ne marketingové „podívejte, jde to vytisknout”, ale střízlivé inženýrské rozhodnutí:
- tady karbon, sem titan;
- tohle 3D tiskem, jinde navíc zpřesnit obráběním.
Dohromady vzniká špičkový výrobek, klidně i na míru, který by klasickou cestou buď nedával ekonomicky smysl, nebo by byl konstrukčně svázaný zbytečnými kompromisy.
Přesně proto opakuji, že 3D tisk tradiční výrobu nenahrazuje, ale doplňuje. Atherton Bikes je toho učebnicový příklad.
[foto a video: GMBN]
Tomáš Vít založil projekt ADITIVNI.cz, který pomáhá s analýzou a nasazením aditivní výroby pro výrobní firmy.
